Nikdy jsem neřídil žádný Lotus. Vlastně, když nad tím přemýšlím, nikdy jsem ani v žádném neseděl. Znám je z fotek a měl jsem kdysi angličák Europa, ale teď mi Krab půjčuje klíčky od Elise, který mne nadchnul už na červencové vyjížďce a já mám v sobě mix slavnostních a natěšených pocitů.
Opatrně se soukám do žlutého Elise 111R, které vypadá prostě senzačně. Přitom bychom Elise neměli, nebýt koncernu GM, který si u Lotusu objednal vývoj typu Speedster. Lotus na hliníkový rám použil plastovou lepenou karoserii. Ta je malá a tak je Elise vlastně čistě účelné sportovní auto a marně přemýšlím, jestli existuje ještě nějaká konkurence. Kufr tady sice je, ale přímo nad výfukem, takže je to opravdu na to, abyste do něj hodili pár triček, plavky a ponožky, když pojedete na víkendový výlet. Krab do ní během pár sekund dá srolovaný střešní díl, abych si užil vítr ve vlasech, já se do auta naskládám přes mohutný práh a můžeme vyrazit.
Nastartuji a hned slyším krásně znějící a spolehlivý motor Toyota 2ZZ se schopností dostat Elise na stovku za 5 sekund a točit přes 8000 otáček. Ale koho to zajímá, Lotusy jsou o jízdě a v tom je Elise úžasný. Marně za jeho volantem přemýšlím, kdy si mi v nějakém autě jelo tak dobře. Omlouvám se, že jsem vůbec kdy o něčem napsal, že je to jako motokára, s Elise s váhou pouhých 860 kilogramů se nic z toho nedá porovnat. Koncepce s motorem uprostřed je tady perfektně dotažená a dává vyniknout tomu, proč je pro sportovní auto ideální.
Nezávislé zavěšení všech kol neuvěřitelně dobře funguje, dokonce tak dobře, že bych mohl spočítat, kolik dlaždic má Krab mezi garáží a vraty, ale to stejně nikoho nezajímá. Sousloví „zpětná vazba“ má prostě v Elise úplně jiný význam. Elise je zkrátka jak z jiného světa a navíc mi díky skvělé konstrukci umožní najíždět do zatáček rychleji a brzdit mnohem později. Jen to nesmím přehnat, určitě by mi Lotus neodpustil tolik, jako moje Miata. Hlavně se nesmím leknout a ubrat plyn, to by to nemuselo dobře skončit. Ale ovládl jsem sebe i auto a už si pořizujeme na malém plácku pár společných fotek obou Lotusů, abychom si vryli do paměti tohle odpoledne.
To už ale budeme vyrážet zpátky a na mne tentokrát čeká stařík Elan +2. Je opravdu drobounký a krásně ukazuje, že GT v šedesátých letech ještě nemuselo být velké. Hlavně, když mělo ideální pozici za volantem, což Elan opravdu má, jen volant je trochu vyosený. V běžném Elanu jsem nikdy neseděl, takže netuším, o kolik je varianta +2 větší, ale moc místa tu není. Na poměry Lotusu šlo v té době vlastně o luxusní a velké auto, pořád ale lehké v duchu filozofie Colina Chapmana. A bylo také drahé, mnohem dražší než MGB GT.
Placka neváží ani tunu, takže jí stačí točivá šestnáctistovka Ford Kent z Lotusu Cortina s dvěma Webery a výkonem lehce nad sto koní a čtyřkvalt od modrého oválu. Nad třemi tisíci má nádherný zvuk kombinovaný i s výfuky. Navíc je Elan tak krásně vyvážený, že jeho kouzlu propadnu už po pár zatáčkách. Řízení jde zlehka a když si najdete správný rytmus, rychle si na maličké kupátko zvyknete. Povedený průjezd zatáčkou je pak balzámem a neuvěřitelně intenzivním zážitkem. A jedu bez bot, což mi Krab doporučil už v případě Elise, pedály v Lotusech prstě nejsou na širší boty dělané. Skoro jako kdyby Elan jel také bez bot, jak citlivě mi od podvozku proudí spousta informací. Lichoběžníkové zavěšení drží auto ve stopě i na rozbité silnici. Je to dobře, protože motoru je nejlépe, když jej pořád držíte v ideálních otáčkách, aby měl dost výkonu.
Když z auta vystupuju, dávno už bych zapomněl na ten respekt, který jsem ze starého a trošku vrtošivého angličáku původně měl. Bál jsme se totiž, abych mu neublížil, ale ono to snad ani nejde, pokud k němu přistupujete citlivě a vnímáte jeho chování. Ještě lepší byl samozřejmě Elise, ale aby ne, když je to docela moderní auto. Dřív jsem si myslel, že gentleman potřebuje k životu Jaguar nebo Bentley. Omyl, pravý gentleman potřebuje Lotus. Nasadí si bekovku a vyrazí dálkám vstříc bez ohledu na počasí, ale v autě, které nabídne jeden z nejlepších řidičských zážitků.
Gratuluju ke svezení. 111R to budí být paráda. Taky bych si to hrozně rád chtěl zařídit…
No jelikož se s Krabem furt vnucujeme někomu za volant, tak jsem si řekl, že otočím roli a vnutím se k němu 😀
Tohle mě pánové připomíná slavnou scénu z Marečku podejte mi pero: “Plho, půjč mi kružítko” , “Už zase? Kroupo, to si nemůžeš koupit vlastní?” 😀 Ne, dělám si z vás prču… Až pojede Raspby s náma někdy na vejlet, tak jsem mu to už slíbil více méně, že se sveze. Asi ale ta červená 250 Cup bude zase o dost dál. Tady aby to jelo musíš opravdu točit a správně řadit, pak to stojí teprv za to. Ten kompresorovej motor je takovej masitější, ani nevím jestli bych to chtěl. Někdy si říkám, že bych potřeboval šestiválcovou Exige 350 Sport, ale jindy naopak myslím, že stará 111R je ta pravá klasická sportovní škola
250 Cup určitě nebude mít ten točivý charakter 2ZZ…hodně mi projevem připomíná Tomášův Cat. Hlubší zvuk a zátah ve všech otáčkách. Jinak já jsem letos asi dojezdil…zadní brzdy jsou skoro KO a v nejbližší době bohužel nemám čas to řešit tak půjde asi auto do hangáru na zimu…tak leda že bysme se sešli někde poblíž Prahy že bych přijel druhým autem na pokec nebo tak…
Uvidíme, jak bude počasí a tak… já na takový ty komínovky tady kolem jezdím prakticky furt, loni zima vlastně ani nebyla. No, jestli ti přijde, že 250 Cup jede jako Tomášův Cat, tak to už je hodně rychlý. Resp. cat s 2.3 Ford (Cosworth) jede pekelně a má prostě díky většímu objemu a ostřejším vačkám bez variabilního zdvihu a časování závodnější projev. U 2ZZ je hodně vidět ta změna mezi chodem na ostrou vačku a bez ní.. prostě do 6 tisíc vlažnější, pak to teprv všechno začíná. Jestli bych na tom motoru něco rád změnil, tak jsou to otáčky, kdy to jde do toho liftu, ideální by bylo už tak kolem 5500 otáček. Existuje na to úprava řídící jednotky, ale kdoví jak to funguje. Ten kompresor tenhle přechod pak prostě vyhladí. Mě se pak vyloženě líbí šestiválec v té Exige. Ale auto je širší, o dost těžší, bude jiné…
Tak zase tak to nejede jako Cat (alespoň ne jako CSR 260), ale má to podobný projev. A pohodlí je taky skoro stejné :). No tak když někdy budeš mít čas a náladu, tak dej vědět a rád se zastavím.
Chvilku tu nejsem, a uz se tu porovnava muj Cat. 🙂 Ja s tou 250 nejel, taky by me to zajimalo. Alfa, ktera ma cca stejne koni a vahu jak 250 cup, tak jestli jsou ty motory fakt tak odlisny, jak to ctu. Asi jo, kompressor vs turbo. Byl by to hezkej dalsi test.
Jinak: kazdy slusny clovek ma mit Caterham. Amen 😀
no to by bylo hodně zajímavé srovnání. Alfu jsem neřídil jenom jsem se vezl, ale troufám si tvrdit, že v Lotusu to bude syrovější svezení. Alfa bude asi díky turbu a pádlům reálně i rychlejší, ale mě ten Lotus pekelně bavil…
Měl jsem taky to štěstí potěžkat v dlani klíček od žluté krabičky a krabičku projet a takový rohlík jsem už z auta dlouho neměl. Pro mě to bylo jako v motokáře, se kterou jsem ujel z okruhu na silnici. Krása a velké díky Krabovi za to letní odpoledne! 🙂
Tak ono to byl hlavně kontrast s tou 850i co jsi přivezl zas ty 😀