Jistě, dvojkový Golf všichni známe, vždyť se ho vyrobilo přes 6 milionů exemplářů. Osmdesátá léta, 3 nebo 5 dveří, hrany, kulatá světla, tlustý C-sloupek a design nevyčnívající z řady. Já to auto prostě miluju. Když jste měli kliku, mohli jste mít GTI, když hodně velkou, tak i monstrum Rallye G60 s přeplňovaným motorem, mohutným bodykitem a pohonem všech kol.
Většině smrtelníků ale stačila nějaká ta obyčejnější verze. I tak byl ale populární, časopis What Car mu udělil titul Auto roku 1985, v prestižní anketě European Car of the Year skončil na třetím místě za Fiatem Uno a Peugeotem 205. Oba tyhle ostré prcky ale Golf překonal například praktičtějším velkým kufrem, který limituje asi jen vysoká nákladová hrana.
Výbava se nabízela ve třech stupních: C, CL a GL. Od roku 1987 byl k dispozici i model GT (v naftové verzi GTD), později přibilo sportovní GTI. Já řídil Golf GTS, což je taková akční edice z Belgie. Má osmnáctistovku pod kapotou o výkonu 90 koní a točivém momentu 145 Nm. To nezní špatně, naopak na tu dobu výborně. Vlastně je to takové baby GTI. Uvnitř ho od běžnějších modelů odlišují třeba i kvalitnější a hezčí tapece dveří nebo lepší a pohodlnější sedačky. Trochu škoda, že nemá třeba otáčkoměr, ale s osmnáctistovkou se dá jezdit krásně po sluchu.
K verzi GTS patří i originální polepy a speciální maska. Zatímco polepy se k osmdesátkovejm autům hodí a vypadají celkem dobře, označit masku za speciální byl spíš eufemismus. Osobně mi přijde hnusná, ale záleží na vkusu. Já bych prostě Golfa měl jedině se čtyřma kulatýma světlama tak, jako je měl můj první. A možná by mi vadila i dělená boční okna, já měl kdysi celistvá.
Jízdně Golf moc nepřekvapil. Osmnáctistovka táhne docela dobře, ale tak nějak předpokládaně. Tedy nepochopte to špatně, rozhodně není auto pocitově líné nebo pomalé. Ale jede právě tak, jak jsem čekal, tedy docela slušně na 90 koní a nízkou hmotnost. Jen ten čtyřkvalt je trochu limitující, raději bych tady a delší trasy vidět pětistupňový manuál. Je ale pravda, že čtyřrychlostní manuály dával Volkswagen do Golfů ještě v devadesátých letech a tyhle trojkové hatchbacky byly určeny do horských oblastí. Nezáludnost a přirozenost jízdy mne ale fakt bavila a pořád jsem musel přemýšlet, zda bych takové auto vlastně nechtěl. Vždyť svůj starý Golf jsme měl rád, i když byl nejspíš omyl koupit si naftovou verzi. Ale vzpomínky na ní jsou příjemné, i když nevypadala nic moc. No, posuďte sami:
Já Golfa druhé generace miluju, což je asi z článku poznat. Ke Golfům v rozpětí první až čtvrté generace mám slabost, za což vděčím právě té fialové dvojce, která byla mým prvním autem. A pak že petrolhead nemůže vyrůst za volantem koncernového auta. Ač je tenhle Golf zvláštní a starý, ač má zvláštní převodovku a odpornou masku, stejně jsem uvažoval, zda jej nemám koupit. Jen pro ten pocit z jízdy a opětovného vlastnictví. Proto si dávejte pozor na to, jaké auto si pořídíte jako první, vede to pak v životě k mnoha iracionálním rozhodnutím. Nakonec jsem naštěstí odolal a nekoupil si znova auto, co jsem už měl. Ale bylo to tehdy tak tak…
Foto: Veteráni na Truc, já a Volkswagen
